Po pár desítkách metrů jsem narazil na Olgoje Chorchoje, slunícího se na paloučku,
o pár metrů dál odpočíval na jehličí mimozemšt'an a ve stínu stromů podřimoval Drak.
Cestou zpátky jsem narazil na obra, po pás zaraženého v zemi, takže mu čněly jen nohy.
Naštěstí byly všichni zakletí a v dřevo proměnění, ale v duchu si říkám:" O půlnoci,
v hodině duchů, nebylo by radno vydat se do tohoto lesa, co kdyby se probudily ze své nehybnosti?"
Olgoj Chorchoj
Zapomenutý mimozemšt'an
Dřímající Drak
Nohy obra
